Pavel Ján Buvala

         Narodil jsem se - hm... jako každý žijící důchodce; penzista. Do důchodu jsem odešel - no, také jako každý seniór; rentier. Ale můj syn č.2 a vnuk č.1 MNE, moji maličkost (viz Fotogalerii) přemluvili; ba co dím: přímo ukecali abych si pořídíl PC/ notebook. Mladý Mlynář Vladimír (dej mu Pán Bůh zdraví & věčnou slávu) mne ukázal cestu jak se to naučit. 

         Potíž drobet byla s mojim pravopisem. Neboť jsa Slovák od rodu, čo Slovenka ho mala a nad jeho kolískou zástava mu viala... v českom prostredí a bez škôl českých za rýpania ženských - zavistlivých; SA MI TO PODARILO zvádnuť. Ako-tak.

         Chtěje se podělit  s ostatnímu důchodci  znaje zásadu že nevzdělaný člověk je poze živočích byť NĚKDY i s 2. signální soustavou a ku pomoci všem potřebným co nedosahují na Internet, PC a vůbec IT; Založil jsem v Liberci Svaz důchodců ČR jež později přerostl do krajského měřítka. Nápomocní byli především: MUDr. Hana Králičková, Petr Skokan, Radim Zika; MUDr.Přemysl Sobotka;Ing.Lídie Vajnerová, MUDr. Luděk Nečesaný a první můj sponzor vůbec fa PROPRIO majitele Filipa Čálka.

         Do světa mne uváděli pp.Ondřej Suchý, Pavel Loužecký      s (v té době svým šéfredaktorem) V.R. Žídkem dlícím v Kölnu/Rein. No hegemonem ve výstavnicví byl Jan Řehounek z Nymburka a jeho www.vll.cz.  Samozřejmě celá redakce & parta kolem www.pozitivni-noviny.cz které vyjmenovávat by zabralo moc času a navíc čtenář těchto řádků si k ním cestu nesporně nalezne.

         Poděkování bezesporu patří také zaměstnancům Krajského úřadu v Liberci jež bez ohledu na výsledky voleb mi byly a dosud jsou ochotni mi pomoci především v té OUŘEDNIČINĚ na kterou nemám a nemiluji; Díky dámy a pánové!

        

         Ne každý-á přály a přejí tak velkému projektu. Především poněkteré zaměstnakyně MML (současné i bývalé) nemohou přenést přes srdce že nevědí :"...kde páni zámky berú." Nedá jím spát můj zdroj financí. Rády by hrabaly pod sebe - mzdy a důchody jim nestačí. Dělají všechno možné - pletoucí si moji peněženku s manželovou- a stejně to nevědí; NEDOVÍ SE!  Pravdu nepřijaly; jejich problém! Žárlivost je šílena a navíc zhrzená ženská ucházející se o přízeň -  darmo mlčet!

 

        První leden 2010 však rozhodl o vydávání vlastních stránek na pomoc důchodcům pomoc potřebujícím. Cestou Britských listů vyšly najevo poměry jež se pokoušela v jednom krajském městě zavést jedna ředitelka domova důchodců. Chtěla odepřít jednomu důchodci možnost vzdělávání se a práce na Internetu. Za pomoci p.šéfredaktora BL se to zvládlo i bez současné tzv. Výkonné rady SDČR, jež prý mají jiné poslání. No tak ať!  PRAVDA ZVÍTĚZÍ  je psáno na standardě našeho p.presidenta a pravdu nelze nijak umlčet; ať jsi v jakékoli partaji či grupe! Ale budou volby... .

       "Ptejte se mne na co chcete - co chci : odpovím" je slogan p. Donutila. Já jsem si ho přejal i do své práce v rámci naplňování poslání jež mám. Nebo-li : jsa svobodný člověk ve svobodnem státě odmítám svobodu vlastní nadřazovat nad svobodu bližného a nerad beru svobodu jako POZNANOU NUTNOST! Respektuji partaj každú a každého; spolek a spolkaře; religiozitu s religiozníky; Zákony a zákonné normy. Chci aby byly dodržovány a nikoli obcházeny; využívány a nikoli zneužívány. Když já dodržuji a respektuji nechť i vůči mne je dodržováno a respektováno co se sluší a patří.

 

        Přidá se ke mně někdo abychom činy naplnili heslo:Důchodci - důchodcům; aby člověk nikdy a nikde nebyl sám!  Napíše pár slov či nepár slov? Lhostejno zda ze Slovenska, Česka, Podkarpatí či Německa. Ale prosím česky, slovensky, federatívně, jak umíte. Moje učitelka němčiny byla moc hodná paní; učitelka ruštiny však NAUČILA a já Ti "Marusio Baluchovno" PĚKNĚ DĚKUJI!

Vloženo 11. května 2010:

Univerzita třetího věku UKONČENA! Esej na závěr 2. semestru viz: Starobni duchod a zamestnavani duchodcu-esej.doc (83 kB)

 Teď si NUTNĚ musím dát : POHOV!

 

STRUČNÝ ŽIVOTOPIS 

Narodil jsem se 12. března 1945 v Tisovci okr. Rim.Sobota otci Jánu Danielu Takáčovi a matce Oľge roz. Klinckové.

V r. 1947 jsem se ocitl na Polomce coby Buvala „Milaňův syn“. Po neúspěšném vyhnání mne a moji matky v padesátých letech z Polomky na Sibiř; jsem základní školu  přes Východnou ukončil v Tisovci; odmaturoval v Hnúšti a v r. 1962 narukoval do Trenčína k výkonu VZS/ NS; pak pokračovat ve studiu na Spojovacím učilišti Nové Město nad Váhom. Po úspěšném vyřazení v hodnosti poručíka spoj. vojska ČSLA jsem byl odvelen do Boru u Tachova. Řízením osudu jsem zůstal v Plzni - Zátiší a přijat do útvaru REB. V roce 1983 jsem se ocitl Po Plzni; Kolíně & Plzni v Liberci, kde žiji dosud.

 

Po přemístění VÚ do Kolína jsem se redislokoval s ním, pak se oženil s učitelkou – elementaristkou Jarmilou r. Sekyrovou. Za aktivní a úspěšný boj proti vstupu Sovětské armády & ostatních armád WS v rámci "Internacionální pomoci" v r. 1968 jsem měl dostat provaz; nicméně: žiji i když to mělo vliv na moje 1. manželství. Choť mne neuznala za vhodného výchovou našich dětí – rozvedla se mnou.

Podruhé jsem se oženil s Bohumilou r. Maškovou ovd. Koutskou v r. 1971; Pro potřeby a vzhledem k předpokladům snažil jsem se vystudovat Právnickou fakultu UK. Vzhledem k moji aktivitě 68´a jejím politickým důsledkům jsem byl „bez nároku“! Navíc: pohrdl jsem studiem partají mne doporučeným na VAAZ Brno. To jsem si troufl… .

„S vyznamenáním“ jsem v r. 1973 ukončil VUML. Nepomohlo to. Neohnul jsem holt svou páteř. Bylo mi „pozastaveno“ členství v KSČ do dnes. Ani „odejití“ v r. 1987 z ČSLA nepomohlo, ani „posílení si dělnického původu…“ u ČSD. Holt jsem měl zůstat „MUKL-em“. NEZŮSTAL!

 

Do ledna 2009 můj „Osobní spis“ byl „utajován“ a tak až teď po vystoupení pp. z ODS v pražském Obecním domě v rámci akce Vize 2020 mohu otevřeně a o všem mluvit.

Po roce 1989 jsem se zapojil do HNUTÍ ve prospěch potřebných; po odchodu do důchodu v r.2000 jsme se zaangažoval v důchodcovském hnutí kde působím dosud ve fci předsedy Krajské rady Liberec a člena Ústřední rady SDČR o.s.

Aktivně pracuji v Pozitivních novinách v rubrice Senioři k počítačům. Z toho všeho se vše jasně vyvinulo v potřebu vzniku Důchodcovského ombudsmana a tak dne 1.dubna 2010 byly slavnostně, ale humorem pokřtěny moje stránky www.sduchodci.cz .

Žádná z partají mne nenabídla možnost ochrany zájmů 30% obyvatel tohoto státu kromě KONS. S pokorou jsem přijal tuto možnost a, s mne vlastní aktivitou, JEDU V PŘED, za práva VŠECH!

Květen 2010 byl měsícem ukončení 2. semestru na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v rámci Univerzity 3. věku.

Předkové viz výše;

Potomci: Vladimír (1953); Daniel(1966); Oľga (1971); Petr (1976);; Vladimír; Stanislav; Daniel; Tomáš + „utajenci skvrňanští“… .

 

Liberec : neděle, 16. května 20100   3:25

Pavel Ján Buvala