Cílem celého tohoto mého a mých přátel snažení je aby nikdo nikdy si (pokud možno) neosoboval právo zotročit člověka; otroctví SKONČILO dávno, staletí tomu přece. Aby důstojnost a lidskost lidem byla zachována jak nejdéle to bude možné - než přijde ta chvíle a opustí tento svět navždy. Proto jsme si stanovili tyto postupné cíle:
Kdo z členů ví, nebo se alespoň zabýval rozdílem mezi klubem a Svazem důchodců? Zeptejte se, prosím, svých činovníků a především činovnic. Věřte mi: vím o čem mluvím, jsa předsedou Krajské rady a členem Ústřední rady SDČR o.s.
... důchodcovské stránky... zetej se mne... zavolej... apod. slýcháváte často.
Kam pro radu?
No přece tam, kde jsou LIDÉ s důchodci, penzisty, seniory, "třeťověkáři" etc, či jak nás mnozí nazývají.
Nevědí, jak nás, bývalé své společníky, kamarády, učitele či jinak dříve narozené osoby nazvat.
Strany mají své straníky, stranické funkcionáře... . Úřady mají své úřednice (úředníky). Spolky a sdružení své činonovníky; atd.
Z mnohých se bohužel po vzoru "slavné" KSČ stávají sběratelé funcí. Chlubení se cizím peřím je obvyklé u těch, co mají funkcí a bez znalostí, někdy i bez vzdělání, NEJVÍCE.
Co ale mají důchodci kromě svého stáří? Vzpomínky na léta minulá a potíže s dneškem: pochopit ho a chtít pochopení. Takové to lidské, nefunkcionářské, chtějí být lidmi uznávajícími, ale T A K T É Ž uznávanými! Nejen při "predvolebných kortešačkách", jak se na Slovensku všem těm "gulášům" při usilování o hlasy voličů říkalo a dosud říká.
Důchodcovský život každý z nás žije 24 hodin denně; 365 dnů ročně. Na to se mnohdy v různých Klubech seniorů a jiných volnočasových aktivitách NEHLEDÍ; ŽEL.
Vítejte tedy, p ř á t e l é , a pomozme si vybudovat stránky, jež budou S DŮCHODCI a nejenom PRO důchodce!
Slyšíte ten rozdíl?
Za celou redakci Vám mohu slíbit, že se budeme zabývat všemi vašemi nápady a podněty a pokusíme se PŘEDEVŠÍM najít řešní vašich problémů.
Pavel Ján Buvala
vydavatel a šéfredaktor
Nedovedete si představit, jak člověku je když může pár chvil pobýt mezi skutečnými přáteli. Mně se dostalo té cti účastnit se Valné hromady Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. Po téměř TŘECH letech jsem opět poseděl a vyposlechl si skutečně různorodé názory ze Života lidí od „pašeračky dadze z vyhodu“ přes reinkarnaci „stadtlařů“ až po život reálný v parádním sídle Domu národnostních menšin v Praze.
Pane Miloši Kopecký, s hromadou titulů před i za jménem : děkuji Ti pěkně za to, že jsi dokázal, kam může vést skutečné nefalšované přátelství. Byť léta jsme se nepotkali, nemoce nás „kvárí“, ale „NESKVÁRILI“! Přátelství vydrželo!
Zbude-li chuť a čas čtenářům těchto řádků viz: www.podkarpatskarus.cz . Seznamte se společností, spolkem, sdružením, partou lidí; mnohdy potomky těch co za společný stát bojovali a častokrát životy své pokládali. Vězte, že naše společnost je zde pro sdružování se všech přátel. Jeho nynější vedoucí osobnost -obětavá pí. Dagmar Březinová vzala na sebe opravdu nelehký úkol. Ze zahnívajících postsocialistických „stranicky hrabošských“ grup vytvořit Novou společnost skutečných PŘÁTEL. Ti co nepochopili její úsilí – ODPADLI. Na smetišti dějin byl vyvržen člověk, jež si chtěl vytvořit z důchodců a skromných potomků lidí, jež museli své domovy opustit „vejvarovnu ziskovou“. Nepochodil.
V Brně, Teplicích, na východě Slovenska a snad i v Liberci v dohledné době mají vzniknou NOVÉ odbočky této společnosti skutečných přátel. Držme jim palce!
Vážená a milá Agáto Pilátová: Nezměnila se; je furt stejná. Sršící optimizmem se smyslem detailovat vše. Milá perfekcionalistka!! Je pravdou, že právě ona v závěru hromady rozvířila hladinu poklidného konecčekajícího společenství. Bylo mi příjemné sledovat cizelování závěrů této opravdu Valné hromady skutečných přátel.
Moje IT srdíčko zesmutnělo, když jsem slyšel opakované zbytečné nářky „nad rozlitým mlíkem“ mládí a ztráty schopností, chutí učit se novým věcem. Projekt http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/exkluzivne-seniori-k-pocitacum.php zatím bude nutno všem ozřejmit a probuzený zájem ze Slaného a Teplic podpořit. Pochopitelně Prachatice & comp. NEZŮSTANETE stranou, věřte mi! Možná již tento rok se podaří mým přátelům vytvořit UVZ ( učebně-výcvikovou základnu…) pro dosažení vytčeného cíle. Je nasnadě, že to vše se může podařit pouze při soustředěném úsilí všech nás babek & dědků NEPARAPEŤÁKŮ jež víme a ceníme si dar života, jež nám byl Pánem dán. Odmítáme doma (jinde) nečinně sedět a parapet jednoho okna 9 x denně šoupaje „čistiti“ a ve skutečnosti pomlouvat bližní.
Co nevidět má dojít k jednání, jež všechny věci kolem toho se točící uvede do správných kolejí a na správná místa. Začne se od výcviku jednotlivce a nikoli 1. přednáškou kursu….
Závěr Valné hromady dne 17. dubna 2010 byl nádherně optimistický. Pravda, je nutno se omluvit za mírné pozdržení se v pronajatých prostorech „zaměstnancům“ ; ale to již tak chodí, když se potkají skuteční přátelé. Nezbývá než dodat: Na shledanou, do videnia, до свндания ! Brzíčko (snad) osobně, do té doby na serverech výše uvedených a pro každý případ i na www.sduchodci.cz .
Pavel Ján Buvala
